„Pokaždé, když se chystám na nějaký větší nákup, beru s sebou několik tašek. Mám pevné nákupní tašky s pevnými uchy, do kterých se toho hodně vleze, a hlavně hodně unesou a pak také tašky látkové, které vlezou i do kabelky a nezaberou v ní moc místa. Když musím nakoupit a já tašky s sebou náhodou nemám, tak jsem z toho nesvá. Už vidím, že mi nákup asi nevleze do jedné igelitky, tak musím hodit na pás u pokladny nejméně dvě. To je věc první, že to leze do peněz. A to si nejsem vůbec jistá, že mi unesou nákup až domů anebo mi prasknou těsně před vchodem do domu a nákup se mi rozkutálí na chodník. A to už si představuju, že když tuto cestu náhodou vydrží, tak doma zase budu cpát igelitky do další větší igelitky, aby zabraly co nejméně prostoru v domácnosti“.
Děláte to tak taky? Každý den?
Někdy takovou igelitku využijeme v domácnosti na cokoliv, ale proč doma hromadit další a další? Kam s nimi? Už Jan Neruda nám pokládal podobnou otázku? Kdyby jen věděl, na co na všechno se dnes budeme ptát „Kam s ním?“
Můžeme naší přírodě pomoci alespoň tak, že nebudeme zapomínat tašky na nákup doma. Plasty jsou těžko rozložitelné, proto bychom měli myslet na to, že čím míň jich koupíme, tím lépe. Nekupovat jednorázové tašky, ale buď mít svoje nákupní, nebo se dají koupit i z papíru. Ty z papíru ale taky moc nevydrží, většinou se ucho utrhne hned při prvním nákupu a jsou nákladné při výrobě. Jejich výhodou je, že se dají recyklovat. Můžeme také využít , které jsme dostali jako dárek pod stromeček z práce, a které můžou být taky hezkým módním doplňkem. Jsou praktické a určitě hezčí než igelitové.
Dnes se do módy vrací také staré dobré síťovky, které pocházejí již z 20. let ve 20. století. Byl to ryze český vynález, na který se v pozdější době kvůli igelitkám skoro zapomnělo. Tato taška různých barev a materiálů nám vleze i do kapsy.
Měli bychom si zvykat na jiné tašky, než jsou ty igelitové, protože za ně budeme platit čím dál víc.