Lidské tělo vydrží poměrně hodně, ale nevydrží vše. K těm nejhorším náporům, kterým čelíme rok co rok, jsou letní tropické teploty. Problém je v tom, že na ně nejsme zvyklí, a že v posledních dvaceti letech se denní průměry letních teplot navýšily na mnohdy neúnosnou úroveň. Kupříkladu v roce 2019 jsme zaznamenali prozatím nejteplejší průběh letních měsíců, za dobu měření v pražském Klementinu, tedy od roku 1775. A chcete-li zajít ještě dál, čtyři nejteplejší roky, co se týče letního období, jsou všechny v 21. století, tedy v době, kterou si většina z nás dobře pamatuje.
Vnímání letních veder je ovšem v naší zemi velmi relativní, záleží na tom, kde se momentálně nacházíte. Pro obyvatele Krkonoš, např. na Ptačím vrchu, na Portáškách nebo v horní části Rokytnice nad Jizerou, to bude docela snesitelné, tam lze očekávat denní maxima kolem 27 stupňů Celsia, ovšem ve stejné době na pražském, ostravském či brněnském sídlišti může být až o deset stupňů víc, a to už s pohodovým průběhem léta nemá nic společného.
Při teplotách nad třicet stupňů má naše tělo spoustu práce s termoregulací a ne vždy se daří přečkat vysoké teploty tak, abychom netrpěli úžehem. A čím déle vlna veder trvá, tím větší je i pravděpodobnost zdravotního kolapsu. Možná si vybavíte rok 2015, kdy udeřilo celkem pět vln veder (nad třicet stupňů Celsia), z nichž ta srpnová trvala celých čtrnáct dnů. V této době mohou kolabovat i lidé relativně zdraví, může častěji docházet k dehydrataci, k různým úrazům z nepozornosti, k autonehodám atp.
S klimatizací se vedru ubráníte – když máte doma klimatizaci LG elmontech.cz, nemusíte jí uvádět do provozu moc často, jde o to, mít ji k dispozici a být připraveni na nástup tropů, aby vás nezaskočily. Tímto způsobem přečkáte vlnu veder docela snadno, a to i s únosnými náklady na elektrickou energii.